Third Star [Třetí hvězda] (2010)

"Nemáš někdy chuť udělat něco skutečně nebezpečného?"
"Sníst nedopečené vepřové!"

Třetí hvězda - název filmu nám připomíná příběh o známém  nonkonformním chlapci, který odmítá vstoupit do světa dospělých a zarputile proti tomu bojuje, příběh onoho známého Petra Pana. Zemi Nezemi totiž najdete, jak Petr Pan popisuje, pokud poletíte kolem druhé hvězdy napravo a pak přímo až do rána. Název filmu je tedy odkazem na Barrieho dílo.

Celý film by tedy mohl být jakousi spirituální cestou. Hledáním způsobu, jak se vyrovnat se životem, se svou životní úlohou a posláním. Cesta, jež slouží jako prostředek k odpoutání se od každodenní "dospělosti", která je od nás pod nátlakem okolní společnosti vyžadována. Jelikož času je málo a žijeme pouze jednou!

Nákupní košíky jsou mnohem bezpečnější.

Po úvodních titulcích se okamžitě dozvídáme, že hlavní hrdina, kterého hraje Benedict Cumberbatch (známý z úžasného seriálu Sherlock), je takříkajíc na smrt nemocný. V tomto případě bohužel doslova. Žádné dlouhé zdržování a během prvních deseti minut už se ocitáme s ním a jeho přáteli na cestě. Vydávají se na místo, kam se chtěl hlavní hrdina ještě naposledy vypravit, jelikož na něj rád vzpomíná a má pro něj zvláštní význam. Tato hlavní myšlenka "očistného putování" je prezentována dokonale. Nejedná se o dlouhé souvislé záběry z cest, takže se vám v žádném případě nepřihodí, že byste začali cítit únavu spolu s členy výpravy, spíše jsou nám promítána celkem nahodile jakási samostatná "okénka" z cesty. Takže si celý film drží své tempo a svěžest.

Taková noc vás donutí přemýšlet...

Jak jsem psal výše, hlavní hrdina vnímá cestu jako jakousi spirituální očistu, životní zadostiučinění, které v koutku naší mysli hledáme v něčem všichni. A jak to tak bývá, hlavní není cíl cesty ale cesta samotná, takže si to všichni hrdinové v dobrém i špatném smyslu náležitě užívají. Vypjaté situace střídají vtipné zážitky a různé šílené skopičiny (např. "jackass" sjezd kopce na jakémsi napůl kole napůl vozíku).

Téma filmu je tedy relativně závažné, přesto si nemyslím, že by působilo depresivně a nenechalo vás v noci spát. Celou dobu kráčí film k relativně jistému konci a spolu s hlavním hrdinou se s tím smiřujete. Autorům se podařilo namíchat pozoruhodnou směs, v průběhu vám nejednou na tváři buď vyvstane úsměv, nebo dojde k menšímu výbuchu smíchu. Tyto momenty střídají vážnější okamžiky, kdy si naopak říkáte, jak vás dokázal ten či onen člověk před chvílí ještě rozesmát. Přitom se nejedná o žádný ulítlý humor, je to civilní a uvěřitelné. A závěr filmu... ten vás možná překvapí, možná nepřekvapí. Já bych takový závěr přál více filmům, které mají často dobře rozehranou druhou a třetí třetinu, ale když má dojít na finálovou koncovku, tak se to celé sesype na hromadu.

K ohodnocení hereckých výkonů - k tomu není co dodat, na hercích celý film stojí a pokud by neodvedli profesionální práci, nestálo by to za nic (ani za tuto drobnou amatérocenzi).

Sečteno a podtrženo - film o nikoliv absolutním přátelství, ale o přátelství až za hrob. O světlejších a temnějších stránkách života. O udržování si zdravého nadhledu. Příjemně vyčuhující z davu jednožánrových jednorázovek.

Mně se to líbilo asi tak takhle! A jak vám?

A pokud nějaká chytrá hlavička nebo pozorný hlupáček nebo všechno dohromady dočetl až sem, tak ho určitě zajímá, proč se film nejmenuje Druhá hvězda. Rád prozradím a poslouží mi k tomu citace z filmu:

- "Má se jít za třetí hvězdou doprava a pak rovně až do rána?"

- "Já myslel, že za druhou." 
- "Hm... už je jasný, proč jsme se ztratili!"

S přáním vám všem, ať i vy najdete, co hledáte. Já zrovna hledám druhou ponožku...

Šojerulin  <(")