Pages

pondělí 6. srpna 2012

Blue Valentine (2010)

O rok dříve, než se objevil jako bezejmený řidič s kamenným pokerfacem, který vám za drobný poplatek zajistí v autě pětiminutovku, na kterou do konce života nezapomenete, si Ryan Gosling zahrál v romantickém dramatu. Tam se do morku kostí odkrývají jiné věci. Ačkoliv oproti snímku "Drive" neobsahuje žádné scény explicitního násilí, ze kterého by se vám protočil žaludek, ve svém syrovém výsledku může býti ještě děsivějším a chuť k jídlu vám jistě nenavodí.

Většinou, když sleduji nějaký typ filmu, musím na to mít vhodnou náladu. To potom dokáže velkou měrou ovlivnit celkový zážitek z filmu. Proto ač z celého svého srdce mám rád a mohou doporučit třeba "Your Highness", tak samozřejmě chápu, že to nenadchne každého zatvrzelého fanouška fantasy (aspoň ne za střízliva!), který neví, do čeho jde. Na některé filmy se zase nejde dívat sám. Jedním zářným příkladem za všechny budiž film "RRRrrrr!!!", který si své fanoušky musí hledat ve velkých smečkách, protože pouze pak jsou hlášky filmu dokonale střelené namísto nepochopitelné trapnosti, které se dočkáte, pokud se na film podíváte osamotě. Zkrátka je občas lepší vědět, co film může nabídnou a co od něj očekávat, aby člověk nepromarnil část svého času (v některých případach i peněz) a ani mu to za to nestálo.

Ruka šmátračka.
Tak u tohoto filmu to bylo jinak, naprosto jsem nevěděl, o čem to má být a co je to za styl. Jak se říká, přišel jsem k němu takzvaně jako slepý k houslím. Bohužel musím říct, že pokud bych dopředu věděl, o co ve filmu jde a jaký to je žánr, nejspíš bych si ho nikdy nepustil. V takové pozici se ocitne nejspíš čtenář téhle amatérocenze. Proto vlastně při psaní tohoto textu stojím sám proti sobě, pokud chci film doporučit. Takže je nezbytné říci, že vůbec nelituji času, který jsem s filmem strávil, rozhodně to stálo za to, byl to zajímavý zážitek v několika směrech a rád sem napíšu pár slov, protože si to snímek zaslouží.

Krátce se zmíním o názvu filmu. Sám režisér to kdesi uvedl. Film pojmenoval po albu amerického zpěváka Toma Waitse. Ten skládá většinou temné balady, které se věnují osudům různých lidí. Proto ani film nenabídne žádný komediální zážitek.

Ano, tahle to byla!
Hlavní zápletka je vcelku jednoduchá. Jedná se o takový průřez vztahem dvou lidí (Dean a Cindy). Poprvé se setkáváme, když už společně s nimi tráví svůj život i jejich desetiletá holčička. Jako tikající výbušnina se tu však skrývá nejen nějaké to trauma a tajemství z minulosti, ale také další otázky typu zda-li se ještě vůbec mají rádi a má jejich společné soužití cenu. Tato příběhově mladší polovina filmu (tedy současnost) se střídá s polovinou, ve které sledujeme Deana a Cindy, jak se poznávají. Nasazují si růžové brýle, jdou spolu na první rande, první pusa atd. Jelikož vyprávění není chronologické, tak se nám jednu chvíli nabízí scéna naprosté beznaděje a bezvýchodnosti z nefungujícího vztahu, kterou okamžitě střídá scéna první lásky, pohody a harmonie. Bohužel je film hořce pravdivý o to více bolestivý a zatrpklý. A vše pomalu graduje k naprosto skvělému finále (aspoň na tento typ filmu), po kterém vydržíte sledovat celé závěrečné titulky. Poslední scénu považuji za velmi silnou. Takové závěry skutečně zbožňuji a je to jeden z důvodů proč film vidět. Další je, jak bylo řečeno, jeho originální provedení a kontrasty, které užívá.

Tráva. Connecting people.
Dalším tradičním kladem filmu jsou parádní herci. Opět bezvadné výkony. Tentokrát nutno ocenit i práci maskérů filmových hvězd, kterým se podařilo na Ryana asi vyplácat tolik make-upu, že ve scénách ze současnosti vypadá chvílemi skutečně nevábně. Takže pokud chcete vidět Goslinga, jak si ho žádná žena nepředstavuje ani v nejhorších nočních můrách, máte další důvod pro sledování filmu. Cindy je nadějná dívka, která má před sebou slibnou budoucnost v nemocnici. Dean je oproti ní jednodušší i po stránce intelektuální a nemá potřebu se snažit a dostávat se v životě někam dál. Jak tohle drží pohromadě, se dozvíte ve filmu. Rovněž dětská herečka, která hraje jejich dcerku, předvedla na můj vkus neuvěřitelně uvěřitelný výkon. 

"Za deset let se nepoznáš."
Prožijete tedy příběh s obyčejnými lidmi, kteří mají svých starostí dost i jeden bez druhého. Uvidíte jejich mládí, nespoutanost a svěžest, která se pomalu začne měnit v děsivou dospělost a odpovědnost. Uvidíte, jak jim vztah pomalu přerůstá přes hlavu a snaží se najít, co to bylo, co je svedlo dohromady. jaké kouzlo na sobě dříve mohli vidět. Budete svědky prvních krizí. Zkrátka a dobře skrze celý film sledujete, jak vyhnívá cosi dříve krásného a voňavého a mění se to na odpornou věc, které by se štítil kdejaký naturalista. Těžko říci, jestli člověk bude mít někdy náladu na sledování takového filmu. Proto se mi vyplatilo, že jsem nevěděl, do čeho jdu. Ale pokusím se vás nalákat ještě jinak. Svým způsobem mi to připomínalo film "Marley a já", který nám nabízel podobný zážitek idylky, do které se nabourá první dítě, druhé dítě, hypotéka atd. a vznikla z toho příjemná, trochu jiná komedie s ocasem hořkosti. Nicméně to nedotáhl až do "zdárného" konce, jako se to podařilo Blue Valentine. Takže pokud chcete vidět, co s vámi udělá úžasný herecký koncert v takovém dramatickém filmu, rozhodně neváhejte. Za podívání to stojí!


Ať se vám kouzlo života nikdy nevytratí,

Šojerulin <(")



1 komentářů:

  1. Máš opravdový dar! Umíš nalákat i na film, o kterém sám nejsi přesvědčen, že ho vlastně chceš doporučit. Dokonce jsem se docela začala těšit, až se na něj podívám :)

    OdpovědětVymazat

Nebojte se, koukejte, komentujte a mějte se rádi!