The Adventures of Tintin [Tintinova dobrodružství] (2011)

Příspěvky o vážných dramatech se nám tu množí celkem rychle. Ale všichni máme občas chuť naladit se na nenásilnou odpočinkovou vlnu, kdy odhodíme zbytečné starosti, dopřejeme si opojného stavu vypnutého myšlení a necháme se pouze volně unášet těmito pocity. A nakonec nás to uvnitř příjemně zahřeje. V dobách prohibice bych vám proto chtěl doporučit například tento film. Ale dnes začneme netradičně, totiž úplně na počátku.

Hergé - Jméno, u kterého to všechno začalo. Pseudonym belgického kreslíře, který od mládí snil o dobrodružství. Dobrodružství, která prožíval prostřednictvím obrázků na listech papíru. Skrz chlapce a jeho věrného psa.

Tintin - Chlapec/muž, jehož věk lze odhadovat pouze na základě jeho mladičké tváře. Jelikož o jeho rodině není nikdy žádná zmínka, lze poměrně jasně usuzovat, že ho přinesl čáp. Je to reportér a živí se dobrodružstvím, které hltá plnými doušky na vlastní kůži, a posléze ho sděluje ostatním prostřednictvím listů novinového papíru. Má inteligentního a charismatického psa Filutu. Ačkoliv to frčí, tak psík neumí mluvit.

Steven Spielberg - Muž, jenž si nepřál stát se popelářem, až jednou vyroste. Fascinovali ho hrdinové, kteří se bezhlavě vrhají do víru dobrodružství. Stvořil Indyho a zamiloval se do Tintina. Hergé se zase nejspíše zamiloval do něho, protože tvrdil, že je jediný, který může Tintina na plátně ukázat tak, jak si zaslouží. Hergé zemřel v ten samý týden, kdy se měl s režisérem sejít. Zda za to může nezdravá nedočkavost nebo zdravotní potíže, to přenechme konspiračním spekulantům. Důležité bylo, že jeho ovdovělá manželka sdílela stejný názor jako on a žádná právní překážka nebránila tomu, aby tento film mohl vzniknout. To bylo v roce 1983. Tintin vznikl o 28 let později a mezitím se do party přidal i Peter Jackson, shodou náhod také milovník komiksů o Tintinovi a navíc ve volném čase ředitel Středozemě. A my můžeme sledovat, jak to vypadá, když si dva velcí režiséři plní své sny. Nevím, jestli budu chtít být u toho, až se někdo rozhodne zfilmovat tenhle pohádkový námět, ale Tintina jsem si milerád vychutnal. A ač to nebyl kasovní trhák a mohlo by se zdát, že zde se jeho příběh ukončí, tak se nejspíš dočkáme pokračování. A víte proč? Protože si to kluci slíbili. A v takovém případě jdou peníze stranou.

Stručný exkurz do procesu vznikání filmu máme za sebou, přidám jenom pár drobností. Posluchači-labužníci určitě ocení účast hlasů Daniela Craiga a Andyho Serkise v hlavních rolích. Animace je nejenom vizuálně opravdu krásná, ale také v některých případech celkem realistická a na vysoké úrovni. Chvílemi klidně můžete nabýt dojmu, že sledujete film hraný.

Muži v černém II (dva).

K ději toho mnoho prozrazovat tradičně nebudu, protože u takového dobrodružného žánru je hlavním tahounem právě pocit napětí a zvědavosti. Zajímá vás, co se bude skrývat za dalším rohem za záhadu a tajemství. Vystavěn je tento snímek dokonale. Na začátku nasednete a rozjedete se občas až šílenou rychlostí všemožných eskapád a postupně zjišťujete, že než se stačíte vzpamatovat z poslední dějové kličky, tak už zase uháníte do další zběsilé scény. Tato přímočará struktura je narušena jedním retrospektivním příběhem, který je vyprávěn tak elegantně, že nastavené tempo vlastně vůbec nepoleví. Celé to vlastně působí jako jízda na horské dráze. Nezbývá mnoho času na přemýšlení, pouze se oddaně držíte bezpečnostního zábradlí a snažíte se pochytit všechno kolem, než bude celé té parády konec. A vystoupíte, jenom abyste si uvědomili, že už si vlastně nemůžete ani vzpomenout, jestli bylo víc zatáček doprava nebo doleva. Zkrátka filmem doslova prosvištíte. V tomto případě máte ale slušnou šanci, že se u toho příjemně zasmějete. Humorných scén je dost a i když nebudete mít oči plné slz, tak to dodává příjemné atmosféře filmu ještě lahodnější příchuť. 

Pro Tintinovy vlasy by kapitánská čepice byla jako dělaná!

Osobně jsem komiksy ani předchozí filmové případně seriálové zpracování Tintina moc neznal (krom pár dílů seriálu z doby, kdy jsem ještě dokázal vstát na ranní pohádkovou vlnu v televizi). Vlastně jsem věděl, že má zrzavé vlasy a psa. Film naštěstí zafunguje v tomto ohledu dokonale a hned na začátku vás stručně seznámí s postavami a vztahy mezi nimi. Pokud patříte k fanouškům komiksů, tak se dočkáte všech svých oblíbených hrdinů. Dalším důvodem, proč film vidět, je bezesporu přístup režiséra. Jelikož se jednalo o výjimečný projekt, který pro něho má osobní rozměr, tak je z každého drobného detailu znát, že si Tintina skutečně vypiplal a rozhýčkal ke svému obrazu dokonalosti.

Já legenda.

Film je natočen tak, aby se na něj mohli podívat i menší děti, takže vraždy jsou uskutečněny téměř bez krve. A když už se pár kapek objeví, tak pouze jako dějově významná skutečnost. Dokonce mám dojem, že ani záporné a naprosto vedlejší postavy (obecně tzv. "poskoci") zde neumírají. Pokud padají v letadle, stihnou vyskočit s padákem. Pokud padají volným pádem vstříc tvrdému asfaltu, zachrání je projíždějící náklaďák. Podobná naivita provází celý snímek. Pokud tedy někdo hledá realistickou podívanou, tak tohle nebude to pravé ořechové. Zde je potřeba nadhled a chuť nechat se Tintinem vést.

Šílené dobrodružství je v některých scénách sice nepřehledné, ale působí vizuálně úchvatně. Pokud budete mít někdy chuť zažít tuhle zběsilou jízdu plnou tajemství, legend a dávných prokletí, tak se potom podělte o své dojmy. Je to příjemná oddychovka, která rozhodně nemůže urazit. Jestli jste i vy milovníky dobrodružství a výprava za pokladem je vaším tajným snem, tak se budete bavit. 

Ať si i vy jednou "natočíte svého Tintina",

Šojerulin <(")

The Machinist [Mechanik] (2004)

"How do you wake up from a nightmare, if you are not asleep?"

Deset nominací a deset ocenění na kontě tohoto snímku, většinou s visačkou 'nejlepší herec', režíroval Brad Anderson, který je proslulý spíše svou seriálovou tvorbou (Fringe, Boardwalk Empire). A oním nejlepším hercem není nikdo jiný než Christian Bale (The Fighter, The Dark knight). Christian je známý především tím, že neváhá hazardovat se svým zdravím, jen aby ze své role vymáčkl, co to dá. Především on je základním kamenem úspěchu tohoto počinu. Ale nebudeme předbíhat a pojďme se na to podívat pěkně od začátku.

Trevor Reznik (Christian Bale) je hlavním charakterem, mechanikem, ve velké výrobní dílně plné soustruhů, fréz a jiných obráběcích strojů. Jeho největším problémem je nespavost, která ho sužuje poslední rok. Člověk potřebuje snít, a když nemůže snít ve spánku, tak začne snít, i když je vzhůru. Náš Trevor se dostává do stavu, kdy už ani neví, zda bdí, či spí. Nedostatek spánku huntuje jeho tělo fyzicky a jeho mysl začíná pomalu šílet. Do děje se dostáváme v momentě, kdy by se za jeho postavu nemusela stydět kdejaká profesionální anorektička a je zralý na pár sezení u psychiatra.

A titul kulturisty v kategorii do 30-ti kilogramů
získává...

Trevorův sociální život obsahuje jen několik osob, prostitutku, která je mu osobou nejbližší a s kterou má vřelejší vztah, než by se na obchodní vztah slušelo. Často spolu přemítají o tom, že Stevie (Jennifer Jason Leigh) opustí svou pracovní pozici a společně s Trevorem se někde usadí. Dále tu máme pracovní kolektiv z dílny, kde je Trevor poněkud méně oblíbeným, hlavně kvůli svému podivínskému chování.

Jednoho dne, při čištění stroje, se stane neštěstí. Jednomu z kolegů utrhne stroj ruku v lokti. A s čištěním mu nepomáhal nikdo jiný než Trevor. Jeho vina to nebyla, ale jeho pověst v dílně se tímto moc nezlepšila.

Krátce po této tragické události začne Trevor vídat muže jménem Ivan (John Sharian), o kterém nikdy nikdo neslyšel, ale Trevor ho potkává doslova na každém rohu. Vysedává s ním v baru, usmívá se na fotkách jeho přátel, ale nikdo jiný ho nevidí. Trevor, soustředěný na Ivana, se dostává do další nepříjemné situace, avšak tentokrát má být v objetí neštěstí právě on sám. Na poslední chvíli ho však zachrání kolega, ale on i tak podléhá stihomamu a za nešťastnou náhodou vidí snahu o pomstu ze strany bývalých kamarádů.

Je to zombie, nebo zase jenom zrcadlo?

A stále je zde Ivan. Trevor se rozhodne zjistit za každou cenu, co je to za tajemný přízrak. A zde přicházíme k překvapivému rozluzlení. Ivan je Trevor, tedy o rok zpátky, kdy udělal něco, za co na sebe rozhodně nemohl být pyšný. Rozhodl se věc neřešit a ututlat, ale jeho svědomí na věc mělo jiný názor a právě proto mu nedovolilo usnout po celý uplynulý rok.

Film patří k mým oblíbeným, podobná tematika a styl vyprávění příběhu se mi obzvláště líbí. Vzhledem k výbornému výkonu hlavního herce je opravdu škoda, že tento film poněkud zapadl. Proto budu rád, když snímek zhlédnete i vy a podělíte se o své dojmy ;-)

Flashbacks of a Fool [Temné vzpomínky] (2008)

"Když jsem byl ještě dítě, myslel jsem si, že být statečný znamená převzít vedení. Že mít sen a jít si za ním životem potřebuje odvahu. Ale jediná věc, pro kterou odvahu potřebujete, je zůstat na místě."

Britské, téměř dvouhodinové drama je ukázkovým příkladem one man show. Baillie Walsh, v tomto případě scénárista i režisér v jedné osobě, toho na triku předtím moc neměl a moc nového také nestihl. Celé to spíš působí jako nástroj pro přiživení slávy Daniela Craiga mezi dvěma bondovkama. Ale odložme teď předsudky stranou a pojďme se podívat, o čem tento snímek vlastně je.

Příběh se odehrává ve dvou rovinách, současné a vzpomínkové. Začínáme v té současné. Vyhasínající filmová hvězda Joe Scot (Daniel Craig) si užívá život plný lehkých žen, tvrdého chlastu a dlouhých lajn. Spolu s jeho slávou ho zřejmě opustila i žena a společnost mu teď dělá pouze jeho hospodyně.

Ze stereotypu ho vytrhne až telefonát od jeho matky, která mu sdělí, že jeho nejlepší kamarád z dětství, Boots, zemřel. Na nic nečeká, popadne lahev a o chvíli později upadá do deliria. A divákům se naskytne pohled do jeho temných vzpomínek.

Taky si doma visíte na stěně?

Ocitáme se v pobřežní vesničce, kde stojí pohromadě jen několik málo domků, všichni se mezi sebou znají a pravidelně se navštěvují. Mladý Joe je velmi atraktivní chlapec a tak na něho má zálusk nejen místní kráska Ruth, ale i sousedka Evelyn, která je poněkud staršího data, ale o Joea má stejný zájem.

Mladá Ruth ale nemá zájem se o Joea s kýmkoli přetahovat, a tak dá přednost právě kamarádu Bootsovi. Evelyn s Joem pokračují ve svém románku, ale nestíhají u toho hlídat i Evelyninu dceru Jane, která v důsledku toho náhle a tragicky zemře. Tato událost samozřejmě otřese celou vesničkou, ale nejvíc právě Joem, který si smrt nevinného dítěte dává za vinu. Jediné východisko vidí v opuštění místa a to také brzy udělá.

Opět se probouzíme v současnosti, kdy se Joe vydá zpět do rodné vsi hledat smíření sama se sebou. A toho se mu také dostane.

Běžný outfit

Na to, jak silný příběh film má, se celou dobu tak nějak nic neděje, dvouhodinová stopáž je zkrátka moc a místy se děj hodně nepříjemně vleče. Úspěch však vidím v nastínění dobové atmosféry, která voní levnými cigaretami a zní elpíčkami Davida Bowieho. Dobře čitelné jsou také pohnuté osudy většiny postav, kde za sebou každý táhne nějaké to zavazadlo.

U tohoto filmu lze pochopit, proč se na svět dostal bez velké reklamy a pravděpodobně nebude útočit na Top 10 žebříčky. Ale pokud Vás zaujal, pusťte si ho, třeba se Vám zalíbí více než mně ;)

Road to Perdition [Cesta do zatracení] (2002)

"A man of honor always pays his debts... and keeps his word."

Tentokrát bych rád napsal pár slov o úžasném Oscarovém snímku, od jehož uvedení letos uběhlo právě deset let. Oscara si tenkrát zasloužil svým scénářem, o který se postaral Conrad L. Hall (American beauty, Cool hand Luke). Toto dílo bylo zároveň posledním počinem pana Halla, který se nedožil Oscarové nominace, ani slavného triumfu. Tento snímek mu byl také po zásluze věnován.

Včetně výše zmiňovaného Oscara je na kontě Cesty celkem úctyhodných 54 nominací a z toho 21 ocenění, ze kterých můžeme jmenovat třeba BAFTA za scénář.

Výslednou kvalitu podporuje také hvězdný zástup herců, jako jsou Tom Hanks, Paul Newman, Jude Law, nebo tenkrát ještě méně známý Daniel Craig. Již samotné přečtení těchto několika jmen přislibuje pěknou podívanou a tu Vám mohu slíbit i já.

Cože si to říkal o mém klobouku?

Onen slavný příběh se točí kolem nájemného vraha Michaela Sullivana (Tom Hanks) a jeho rodin. Tedy jeho skutečné rodiny, dvou synů a manželky a jeho mafiánské rodiny, kde zastává pozici pravé ruky hlavního kmotra a vyřizuje pro něho špinavou práci. Vše funguje jednoduše, všichni se tváří šťastně a nikdo si na nic nestěžuje. Prostě taková idyla uprostřed spousty špinavých obchodů, pašovaného alkoholu a chladnokrevných vražd.

Soudržnost a loajalita uvnitř společenství začne být testována až když Sullivanova dítka začnou zajímat o tatínkovo zaměstnání. Akce 'Vezmi dítě do práce' v té době ještě nebyla tak rozšířená, tak se Michael Jr. rozhodl vzít věci do svých rukou a schová se v autě, zrovna když jede tatínek na noční šichtu. Na místě se pak ukryje tak, že má dobrý výhled na celé dějiště výslechu končícího mozkem na podlaze, což ho trochu rozruší. To má za následek vyzrazení jeho skrýše a tatínek se svým komplicem ho najdou. Proběhne očekávaný rozhovor v duchu 'tohle je chlapská záležitost, o které se v mateřské školce nemluví' a zdá se, že incident nebude mít dalšího pokračování. Stejný názor však nezastává John Rooney (Paul Newman), hlava celé mafiánské rodiny a nevlastní otec Michaela Sr., který do domu Sullivanových pošle pár svých lidí. Než se do celé věci stihne zapojit Michael, zůstane mezi živými pouze jeho syn. Oba poněkud ve spěchu opustí město a začnou osnovat odplatu.

Starému Rooneymu samozřejmě budou škodit tam, kde ho to bude bolet nejvíce, tedy v jeho náprsní tašce. O tom je vlastně celá další etapa filmu, duo Michael & Michael plení Rooneyho trezory v menších bankách a když se naskytne příležitost, nepohrdnou ani krevní mstou na některém z bývalých kolegů. Jsme svědky utužujícího se vztahu mezi otcem a synem, který nebýval vždy ideální, ale současné podmínky a bolest v srdcích oba dva stmeluje.

A když se pak zdá, že se všemi je zúčtováno, a že kufr auta se proměnil v dostačující pokladničku mají oba, jako každý správný kultovní odpadlík, chuť se usadit a žít život zase jako dřív, tedy alespoň tak, jak to okolnosti umožní. Jenže právě zde se dostáváme k jádru pudla, nemůžete jen tak rozpoutat válku a pak se najednou uklidit do ústraní a čekat, že vám to jen tak projde. Může se třeba stát, že některý z nájemných vrahů, kteří na vás dostali zálohu budou chtít svůj melouch i dokončit. A to se taky stane. Působivá závěrečná scéna, při které se Michael Sr. kouká z okna nového domu na rozvlněnou hladinu mořského zálivu, malý Michael si hraje někde na pláži a vše tak nějak smrdí tou pravou idylou je dotažena k dokonalosti. Bystřejším divákům dojde, že se teď musí něco stát. A režisér pak nechá onu scénu na plátně ještě dlouho. Dokud to nedojde i těm méně bystrým divákům. A pak ještě déle, dokud to nedojde opravdu všem. No, a pak se to stane a jdou titulky.

Oscarový příběh samozřejmě není takto jednoduchý a přímočarý, toto je pouze základní děj, ve skutečnosti je obohacen o množství souvislostí, intrik a pohnutých charakterů vedlejších postav. Ale na to už se podívejte sami ;-)

Je to filmový klenot z každého úhlu pohledu, ale, podle mého skromného názoru, není na tomto filmu nejlepší zrovna jeho scénář, ale je to strhující atmosféra. Řekl bych to asi takto, všichni víme, že ponurá, tajemná atmosféra se obyčejně navozuje potemnělou scénou a líně se převalující hustou mlhou. Ale u tohoto filmu mám pocit, že i bez mlhy a za pravého poledne by Vám po zádech běhal stejný mráz.

The Next Three Days [Tři dny ke svobodě] (2010)

Tento film, postavený na klasickém prison-break konceptu, se na filmová plátna dostal v roce 2010. Scénář pochází z pera samotného Paula Haggise, kterého proslavily především snímky Crash (2004), Casino Royale (2006) a skvělé drama Million dollar baby (2004). Z této skladby titulů je tedy vidět, že Haggis, který se zde posadil i na režisérskou židli, není žádným nováčkem v násilném filmovém světě, a už to se dá pokládat za příslib dobrého počinu.

V hlavních rolích se můžete těšit na Russella Crowea, Elizabeth Banks, které snad není potřeba blíže představovat. A pokud ano, klikněte si na odkaz ;) Ve vedlejší roli mě potěšil Jason Beghe, kterého znám z amerického seriálu Californication jako vzorového alkoholika.

Film Vás vhodí do děje svižně, hned na začátku na začátku přijde zatčení Lary (manželky Johna) za vraždu své nadřízené. O moc víc toho divák neví a tak mu nezbývá, než věřit její nevinné tvářičce a za vším vidět justiční omyl. A samozřejmě to není jinak. Pokusy o odvolání a zákonné cesty, jak dostat manželku z vězení jsou ve filmu vzaty hodně rychle, takže valná část jeho 133 minutové stopáže zůstane na to, na co se nejvíc těšíme.

Stanu se guvernérem a povolím sex
při návštěvách, co ty na to?

John se setkává s mužem, který z lochu utekl již několikrát a postupně vymýšlí plán, jak dostat svou drahou polovičku zpět. Je zde vidět určitá snaha tvůrců šokovat, jak přístupné obyčejným lidem je něco takového zosnovat. John je pouhým učitelem a to, co mu s jeho projektem pomáhá je pouze youtube a jeho odhodlání. Samozřejmě, že jeho plán je natolik průstřelný, aby ve filmu bylo dost prostoru pro napínavé okamžiky, ale dost dokonalý na to, aby se během únosu ještě stíhal starat o svého synka a každý zádrhel s přehledem vyřešil.

Mami, opravdu jsem jenom uklouzl ve sprše!

Od filmu samozřejmě nelze očekávat extrémní originalitu, protože na tomto poli už bylo své vybojováno dávno (a o zbytek se postaral ten potetovaný chlapík ze seriálu), ale rozhodně se nejedná o špatný kus. Zpracování bylo postupně šperkováno drobnostmi, které diváka potěší. Například na Laře bylo znát, že barva na vlasy se ve vězeňské kantýně neshání snadno a žehlička také není na každé cele. Russell je zase tak nějak podezřelý už od pohledu a hlavně umí perfektně hrát.

Snímek se mi celkově líbil, mohu doporučit, pokud se při sledování filmu chcete naučit základy bumpingu, nebo otevírat auta tenisovým míčkem.